Flashback do roku 2010
Týden v dámském sedle aneb zimní pochod kavalerie ku Slavkovu
Od roku 2005 se rok co rok vydává 1. Hulánský regiment Merveldt Klimkovice na týdenní pochod ku Slavkovu, jenž vyvrcholí účastí při rekonstrukcí bitvy Tří císařů. Letos uplynulo 205 let od této bitvy a pochodu jsme se připojili i my. Tedy Jarda a já, coby Kníže P.I. Bagration a Kněžna Karolina Štěpanovna J
Odjíždíme
V pátek 26. 11. se odpoledne přesouváme do Tvarožné, kde přebalíme věci potřebné na pochod, tzn. Spacáky, termoprádlo, kostýmy, cajky na koně, nepromokavé deky, odpocky, krmení na 7 dní. To vše se v sobotu společně s koňmi naložilo do Horsetaxi Pavla Čechovského a převezlo do Náměště na Hané, kde jsme měli sraz s ostatními účastníky pochodu. Počasí nic moc, zima a lezavo.
Sobota 27.11.2010
Do Náměště přijíždíme na čas s doprovodem redaktorů Mladé Fronty. Po vyložení koní a věcí se uchylujeme do ubytovny, kde budeme údajně i přenocovat. Koně nocují venku. Naši jsou zvyklí, takže stačí zadekovat. Během dopoledne přijíždějí Huláni v čele se Zdeňkem Ševčíkem, který tuto akci organizačně zajistil. Dál se k nám přidávají husaři z 8. Husarského regimentu Kienmayer Bratislava a 11. Husárského regimentu Sekelského Nový Jičín. Celkem nás vyráží devět jezdců na koni a jeden doprovodý vůz s vlekem, veze zásoby pro koně a jiné věci nejen pro případ nouze. První den byl opravdu zahřívací. Jednalo se o přesun do Loučan a zpět což bylo asi jen 5 km. Odpoledne proběhla ukázka bitvy v zámecké zahradě, které jsme s Fabem jen přihlíželi z povzdálí a pózovali fotografům. Bylo relativně hezky, takže jsem mohla jet jen v kostýmu a s cylindrem. To také bylo naposledy…
Neděle28.11.2010
Neděle byla programově velmi nabitá. Ráno jsme se přesunuli z Náměště do cca 10 km vzdálených Čech pod Kosířem, kde pro nás byla připravena prohlídka muzea kočárů a slavnostní oběd. Nutno podotknout, že pan Obr, duše muzea se o nás staral jako o vlastní. Po obědě proběhla ukázka výcviku kavalerie a pokračovali jsme do Kostelce na Hané. Tedy necelých 6 km. V Kostelci jsme se zúčastnili pietního aktu u pomníku ruských vojáků padlých při ústupu od Slavkova. Položili věnec a pokračovali velmi svižným tempem do 7 km vzdáleného Prostějova. Na přesun jsme měli sotva půl hodiny. Těsně před Prostějovem se zranil jeden z Hulánů a v dalším pochodu nemohl pokračovat. V Prostějově se nás ujala Městská policie a doprovodila nás na náměstí, kde proběhla další ukázka výcviku kavalerie i pěchoty. Vzhledem k vlhkým dlažebním kostkám byla ukázka opravdu krátká. Překvapilo nás množství diváků, kteří na náměstí přišlo. Nocovali jsme na farmě Cavalo. Koně ve výběhu, my ve vojenském stanu s kamny. Bohužel demokraticky zvolený topič usnul a ráno nás překvapila nadílka sněhu. Cylindr měním za kukaňku, zima je zima.
Pondělí 29. 11. 2010
Nejdelší část pochodu 35 km z Prostějova do Vyškova. Vzhledem k počasí jsme jeli pouze s malou zastávkou v Drysicích, kde jsme se potkali s pěchotou a pokračovali do Vyškova. Počasí bylo pěkné, všude sníh, takže jsme si cestu mohli zkrátit přes pole. Ačkoliv mám velmi pohodlné DS, taková trasa byla i na můj zadek moc. Nicméně zaťala jsem zuby a pokračovala v cestě, za což jsem si vysloužila od rittmistra Ševčíka titul „poloviční chlap“ – nevím, zda na to být hrdá, ale asi ano J Naštěstí jsme nocovali v ubytovně a teplá sprcha dostala mé tělo opět do použitelného stavu. Ve večerní ukázce jsem si zajezdila po boku Jardy i v bitvě a musím Faboše pochválit že se choval slušně i na kočičích hlavách, které pekelně klouzaly.
Úterý 30.11. 2010
Sněžení pokračovalo celou noc, k naší nemalé radosti. Přesun z Vyškova do Hlubočan (7 km), kde bylo přichystáno posezení se starostou a dále do Kučerova (2 km), kde byla opět bitevní ukázka a následně posezení v místí sokolovně. Vypadá to, že jsme cestou jen jedli a pili, ale věřte, že při té zimě nám to ani nepřišlo a jen jsme doplňovali energii do dalších kol. Jelikož se už stmívalo, vydali jsme se na poslední fázi tohoto dne, přesun přes kopec do Němčan. Cesta vedla částečně lesem, částečně úvozem, zhruba 9 km ve tmě. Na cestu svítily jen hvězdy, nebe bylo jasné a začínalo pěkně přituhovat. Koně zůstali ustájení v Němčanech a my se přesunuli na Starou Poštu v Kovalovicích autem. Milé přivítání majitelů, teplá večeře, Hulánský špuk (rum + kefírové mléko), vínko, tanec a na závěr dne spaní ve vytopeném podkroví. Začalo opět sněžit. Na celém území ČR se schylovalo k očekávané sněhové kalamitě.
Středa 1. 12.2010
Kalamita v akci. Sníh, vítr, sníh, vítr. Na cestu se vydáváme místo v devět ráno až v poledne a vynecháváme všechny naplánované destinace, kromě té cílové Heršpic. Přidali se k nám další dva jezdci, tentokrát z francouzské armády – Robin a Tomáš od Štvanců. Cesta tam ještě šla, protože vítr foukal do zad. Posezení v hospůdce při čekání na pěchotu bylo také příjemné. Akorát mi přestaly fungovat vyhřívané ponožky – baterky neustály zimu. Bitevní ukázka se tentokrát odehrála bez nás, odstavili jsme Czaka a Faba do závětří a sledovali dění z povzdálí. Čekala nás nejkrutější část pochodu, byť cesta zpět do Němčan měřila sotva 9 km. Foukalo tak že i perelína z pláště byla na ochranu hlavy málo. S ošlehanými obličeji jsme se vrátili do Němčan a velmi se těšili na vyhřáté podkroví Staré Pošty. Večer dorazili Štvanci, takže zábava se protáhla až do brzkých ranních hodin. O to horší byl budíček, tradičně v sedm ráno.
Čtvrtek 2.12.210
Obloha jak vymetená, krásné sluníčko, všude závěje sněhu. Čekal nás přesun z Němčan na Starou Poštu se zastávkou v Křenovicích, kde proběhl rychlý oběd a na Mohyle míru. Celkem asi 25 km. Na Mohyle míru jsme navštívili místní vojenské muzeum a pokračovali v cestě. Na Prateckém návrší jsme se měli potkat s gardovými kozáky. Bohužel selhala technika (mobily) a tak jsme se s nimi setkali až na Staré Poště. Cesta na Pratecké návrší patřila k nejhezčím částem pochodu. Byla plně jen v naší režii a tak jsme si jí mohli v klidu vychutnat. Večer opět proběhl vskutku gardový večírek, když se k nám připojila první dvojice husarů z Kavalerie Náchod.
Pátek 3.12.2010
Opět sněží. Naštěstí nás čekal jen přesun z Kovalovic do Tvarožné něco přes 5 km, stavba stanu a pak už jen chystání se na večerní setkání důstojníků v sále Slavkovského zámku. To jsme ještě netušili, že nás čeká nejstudenější noc (-20), kterou prožijeme pod stanem, tentokrát bez vyhřívání. Sobotní ráno je opravdu krušné.
Sobota 4.12.2010
Zima, zima a zase zima. Po probdělé noci nepomáhá ani nahřívání u ohně a tak padá poprvé návrh, že večer dezertujeme s Jardou na Starou Poštu. Czak si cestou vyrobil zášlap, takže se rozhodujeme, zda Fabian půjde do bitvy pod ruského důstojníka, nebo si ho vezme přímo Jarda. Vyhrává verze dvě. Pro oba je to premiéra, nikdy spolu nejezdili. Faboš fasuje ucpávky do uší , po týdnu normální sedlo a jde se do bitvy. Nutno podotknout, že bitvu zvládli oba v pohodě a navíc po týdenním pochodu byla pro Fabiana bitva zřejmě procházkou růžovým sadem, protože se vrátil naprosto suchý.
Já jsem celou bitvu proklábosila s Johankou Moutelíkovou, která se k 11. Sekelskému připojila v pátek odpoledne. Dezerce z Tvarožné se opravdu uskutečnila a celý týden završila večerní párty na Staré poště, která byla ukončena až v půl šesté ráno nad lahví portského.
Během týdne jsme ušli téměř 130 km, prožili mnoho krásných chvil a viděli mnoho zajímavých míst. Poznali jsme nové přátelé, poznali kvalitu svých koní a zároveň si šáhli i na dno svých sil. Páni Huláni, páni Husáři, drahý Kníže, bylo mi ctí s vámi jet.